Můj příběh
"Jsem dlouholetá stepařka, učitelka a porotkyně tančící Clogging od svých 12 let. Stepařský styl, který má blahodárné účinky na tělo i ducha. Miluji předávat zkušenosti, učit lidi stepovat a pomáhám jim objevovat vlastní rytmus."
SOUČASNOST…
Sedím teď u počítače a píšu tenhle článek. Je mi dobře při pomyšlení, že mám za sebou teď už dlouhou taneční kariéru, která začala v roce 1992 a to už je nějaký pátek. Zamilovala jsem se do tanečního stylu, který se jmenuje Clogging.
Co to je?
Stepařský styl (populární hlavně v Americe), který mě provází právě od zmíněného roku 1992.
Stala jsem se Akreditovanou porotkyní v tomto daném stylu, učila na velkých workshopech, natočila i výuková videa. Byla jsem členkou soboru Caramella do svých 19ti let. Hodně jsme se souborem cestovali po Evropě a vystupovali, kde se dalo, na různých akcích a festivalech.
Učila jsem nejen vlastní sestru (ta by vám mohla vyprávět ty peprné historky 
) ale pak i více než 1000 dalších tanečníků všeho možného věku a různých národností. Učila jsem jak u nás v ČR tak na Slovensku a s některými tanečníky jsme dlouholetí přátelé. A někteří z těchto šikovných ať už mladých lidí, dětí nebo dospělých, se stali nejlepší tanečníci v republice a učí ostatní.
V roce 2010 jsem založila vlastní taneční školu Luas Dancing school a tento styl byl součástí lekcí a jak jsme zjistili, lekce v té podobě, jak jsme je učili my, byly jediné svého druhu v Praze.
Dalo by se říci, že jsem taková “cloggingová babička”, která toho hodně za dobu svého působení zažila A o tom, že jsem vypadala a cítila se skvěle, štíhlé tělo, čistou mysl, spoustu endorfinů a krásné nohy ani nemluvím… 
I když ty hezké nohy manžel říká, že mám pořád i po těch dvaceti letech… 
VŠECHNY ZAČÁTKY JSOU TĚŽKÉ
Dobře si pamatuji na to, jak jsem doma na staré VHSce pouštěla kroky jeden za druhým (od tanečníků z Ameriky – rozuměj – 3 roky po Sametové revoluci, to byla naprostá bomba!!!) , které byly tehdy pro mě nepředstavitelně těžké a jak jsem trávila hodiny, abych se něco naučila. A pak všichni v souboru doufali, že je to naučím taky 
A taky na období, kdy musela máma vysvětlovat sousedům, že na ně nepadá strop, ale že se jejich dcera snaží vypotit nějaké nové kombinace.
To odkoukávání z videjí se stalo mojí vášní. Moje nohy nebyly úplně levé ale hrozně mě zlobilo, že musím kousek po kousku lovit a zkoušet něco, co někdo jiný už umí levou zadní. Ale nakonec se to povedlo. A tahle zkušenost a dovednost už mi zůstala a moc se hodila o 7 let později.
V Cloggingu jsem měla skvělou učitelku Jarku Vašákovou (tehdy umělecká vedoucí souboru Caramella), která mě naučila všechno, co uměla a dala mi takové základy, na kterých jsem pak stavěla úplně všechno.
Těžké byly i začátky učitelské, kdy nebyl ani moc problém něco vysvětlit, ale ta muka, když vidíte, že to, co zvládnete lehce vy, nezvládá někdo jiný a cítíte jeho snažení, pot, slzy a krev. A tím se mi otevřelo další okno a zkušenost, kdy jsem se musela učit, jak na to.
Měla jsem ale skvělý vzor a tak nakonec některé věci byly jednodušší a zvládly se “samy od sebe.” A asi po třech letech jsem pak učila sama i na festivalech větší skupiny lidí.
KDYŽ VÁS ŽIVOT ZASKOČÍ
V době, kdy jsem byla nejvíc zaměstnaná školou a tancem, se moji rodiče rozvedli. To je téma na nějaký článek na blogu, ale když to shrnu, období, kdy jsem měla pocit, že se mi ztrácí půda pod nohama a můj život se tak nějak řítil do černé díry. A on se tam nakonec i zřítil, ale to je téma na jiný článek ...
Tou dobou jsem byla na střední pedagogické škole (překvapení…. ), měla jsem maturovat a do toho všeho se se mnou rozešla má první láska a rodiče šli od sebe – jak se říká - od stolu i od lože.
V tomto období bylo tancování má jediná záchrana. Tehdy jsem dostala na starosti i dětskou část souboru, přišlo hodně vystoupení i v zahraničí a nějaké nové choreografie, tehdy něco, co jsme ještě netančili. Náš repertoár totiž obsahoval i Country tance a dalo by se říct roztleskávačky a kankán a tak bylo pořád co dělat.
Ve škole po mě chtěli maximální výkon, v souboru to samé a tak na nějaké emoční starosti moc nezbýval čas….
KDE SE TO ZMĚNILO?
Kdo znáte Riverdance nebo Lord of the Dance, asi vás nepřekvapí, že když jsem viděla Riverdance, úplně mě to uchvátilo. Už jsem zmiňovala, že z videjí jsem se vlastně učila “odjakživa” a tak jsem zase z videjí ždímala základy. Ale jak? Ze samotné show jsem se snažila přijít na to, jak to ti tanečníci vlastně dělají. Asi 10x zpomaleně nutno podotknout
Ale já věděla, že tohle chci dělat. A na nějaký čas jsem Clogging postavila na “vedlejší kolej.”
Long story short – i v tomto oboru se povedlo něco úžasného jako naučit se právě zmíněné základy (i když špatně 
) z videjí, začít kolem sebe budovat svůj soubor a učit znovu ostatní. Irský step tehdy v republice nikdo nedělal…
Pak jsme zjistili, že to, co děláme, je třeba opravit a začali jsme od začátku ale tentokrát už s vedením ze zahraničí a pak přišly soutěže, skoro rok dlouhá návštěva Anglie a Irska, taneční zkoušky tzv. Grade exams, účast na světovém šampionátu a nakonec učitelský titul TCRG, který jsem získala jako první v naší republice.
A pak ‘vychování’ dalších dvou akreditovaných učitelek, které mají teď své vlastní taneční školy, ježdění s našimi tanečníky na velké soutěže, kde někteří z nich se účastnili Evropských a Světových šampionátů. Ale tohle všechno mě na konci stálo vyhoření a tak Irské tance nejsou styl, ke kterému se chci vracet.
Celá tahle cesta a můj vlastní rozvod a pád do temných hlubin mě přivedly do Maďarska. A tady jsem znovu pocítila chuť začít zase ‘mrskat nohama.’
A CO SE DĚJE TEĎ?
Vždycky bylo skvělé sdílet své zkušenoti s ostatními a proto vám chci tento úžasný stepařský styl představit a naučit! Budou zde vznikat on-line lekce, pro začátečníky i porkočilé. Na případně pekelně pokročilé lekce si pozvu své kolegy a kamarády, protože po čtyřicítce některé věci prostě už nefungují
Ve formě placené i neplacené zde najdete obsah, který se bude týkat nejen tancování ale i dalších zkušeností, kterými jsem prošla a při kterých byl tanec tou nejlepší oporou. Clogging pomáhá tvarovat postavu, svaly na nohou a udržet kondici. A pravidelný příval endorfinů se také hodí!
Najdete zde i rady a pomoc v případě, že vás něco bolí a souvisí to s klouby, kostmi nebo svaly. Hodně věcí se totiž dá řešit jednoduchou a neinvazivní cestou pokud již nemáte dlouhodobé obtíže. Ale i v takovém případě mohou cvičení nebo aplikované techniky ulevit.
A protože mám pravděpodobně CPTSD (Complex/Childhooh posttraumatic stress disorder) a tancování mi dávalo vždycky ‘zázemí’ ve struktuře, rytmu a opakování, najdete zde i informace o tom, co to CPTSD je, jak zjistit jestli se s ním sami nepotýkáte, jaké jsou příznaky a co může pomoci. Clogging je třeba jedna z možností…
Budu se na vás těšit!
Tereza
